Sbírky

Sbírka Husitského muzea a podsbírky uložené v BM

Sbírka Husitského muzea v Táboře je na základě zákona č. 122/2000 Sb. od 20. 8. 2002 zapsána v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR pod evidenčním číslem MTA/002-05-07/154 002. Člení na 54 podsbírek, v nichž je zařazeno cca 450 tisíc věcí movitých sbírkových předmětů z oboru archeologie, historie, numizmatiky, umění, etnografie a přírodních věd. Jednotlivé podsbírky jsou v gescích tří odborných oddělení HM – Archeologického odd., Historického odd. a Blatského muzea v Soběslavi a Veselí nad Lužnicí. To spravuje cca 100 tisíc věcí movitých sdružených do 15 podsbírek – 5 přírodovědných,…

více info

Podsbírky společenskovědní

Etnografická

Podsbírku tvoří předměty dokumentující život, práci a umění venkovského lidu – hlavně mužské, ženské, dětské kroje a krojové součásti (zvláště pleny), výšivky, zemědělské náčiní a nářadí (včetně toho k těžbě rašeliny), řemeslné pomůcky, vybavení hospodářství a domácností, nábytek, fragmenty z lidové architektury, plastiky, podmalby na skle a zvykoslovné předměty. Nechybí ani listinný materiál – písně, modlitby, různé tisky, fotografie atd. Sbírkové předměty pocházejí z období 18. – 20. století, sběrným územím jsou především národopisné oblasti soběslavsko-veselská Blata a Kozácko. Největší zásluhy na tvorbě fondu měly Emilie Fryšová a…

více info

Podsbírky přírodovědné

Geologické obory

Podsbírku tvoří především vzorky mineralogické a petrologické, kromě nich obsahuje také menší kolekci vltavínů (jihočeských i moravských), několik zkamenělin (nejčastěji zkamenělé dřevo) a ukázky sintrové výzdoby (vápenný sintr, pisolity a krápníky z Chýnovska). Podstatnou část podsbírky představují předměty získané několika nákupy a dary v 50. a 60. letech 20. století. Nejvýznamnější z nich je mineralogická kolekce Antonína Zbyška Hnízda (1906–1973), která ve své době patřila k nejlepším soukromým sbírkám jižních Čech. Z dalších sběratelů, kteří se na sbírce podíleli, jmenujme především geology Petra Rajlicha a Vladimíra Čecha.

Územní…

více info

Podsbírky pozůstalostí

Pozůstalost Otakara Ostrčila

podsbirky-HMT_Pozůstalost Ostrčila 1_podsbirky-HMT_Pozůstalost Ostrčila 2_Hudební skladatel a dirigent Otakar Ostrčil (1879–1935), narozený a působící převážně v Praze, je nerozlučně spjat se Soběslaví. Právě zdejší letní pobyty ho totiž inspirovaly ke složení několika oper, melodramat, symfonií a skladeb pro mužské sbory. Od roku 1920 působil jako šéf opery Národního divadla.

více info