Únorové přednášky v Blatském muzeu

23. 1. 2018  •  publikoval(a): Daniel Abazid  •  rubrika: Archív

„OD TÁBORA…“ PODRUHÉ DO ANTARKTIDY

Na středu 7. 2. (tradičně od 17 hodin v Rožmberském domě) jsme pro Vás v rámci 19. ročníku přednáškového cyklu „Od Tábora až na konec světa“ připravili 2. část vyprávění Ing. Jaromíra Nováka z Brna „Antarktida aneb Z konce světa na konec světa“ o dobrodružné plavbě historickou plachetnicí z Ohňové země do Antarktidy a na okolní ostrovy a dále jižním Atlantikem až na jih Afriky. Po stopách polárníka Ernesta Shackletona navštívíme Sloní ostrov a poplujeme na ostrov Jižní Georgie s rozsáhlými koloniemi tučňáků patagonských, lachtanů a rypoušů sloních. Vystoupáme na sopečný kužel ostrova Tristan da Cunha, který je vůbec nejodlehlejším místem na světě, kde žijí lidé, navštívíme hnízdiště albatrosů na Slavičím ostrově a kolem mysu Dobré naděje zamíříme do Kapského Města ležícího na úpatí Stolové hory.

„STARÉ I NOVÉ ZVĚSTI“ O ÚNORU 1948…

Mgr. Martin Tichý z Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze, mj. autor knihy „Říkali mu Dědek. Příběh protikomunistického odboje – Bayer a spol.“, připomene ve středu 14. 2. (od 17 hodin v Rožmberském domě) v přednášce historicko-vlastivědného cyklu „Staré i nové zvěsti“ nazvané „Smutné výročí února 1948“ první z „osmičkových“ výročí letošního roku. Postihnout ve zkratce podstatné události, jež vedly k „Vítěznému únoru“, není snadné. Každému, kdo se o to pokusí, hrozí, že bude při výběru toho „podstatného“ příliš subjektivní, že se dopustí sice nutného, přitom ale až příliš velkého zjednodušení. Přesto může být takovýto pokus smysluplný. Vždyť se v případě února 1948 jedná o dramatický příběh, který je možné vyprávět jako pád či zánik svobody v zemi, která se v letech 1918 až 1938 prezentovala systémem parlamentní demokracie, v jejímž čele stál dodnes respektovaný státník T. G. Masaryk, jehož jedno z politických hesel znělo (nebo mu je alespoň připisováno), že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Příběh února 1948 a všeho, co mu předcházelo, je dodnes poučný a to nejen proto, že vedl v Československu k ustanovení komunistického režimu, který poznamenal několika generací obyvatel – mnohých pak přímo fatálně.

… A SLAVNÉ ROŽMBERSKÉ KNIHOVNĚ

Rožmberská knihovna se v době svého vrcholu za Petra Voka stala nejrozsáhlejší knihovnou předbělohorských Čech a v řadě ohledů obstála i při srovnání s tehdy nejvýznamnějšími knihovnami střední Evropy. Přestože její pozdější osudy spjaté s odvozem do Švédska v roce 1648, kde došlo k jejímu postupnému rozptýlení, byly tragické, oproti jiným českým knihovnám máme v případě rožmberské knižní sbírky možnost vytvořit si poměrně přesnou představu o její podobě na základě kompletního dobového katalogu, který se dochoval v Královské knihovně ve Stockholmu. Komplexní virtuální rekonstrukce této knihovny nám proto může alespoň částečně odpovědět na následující otázky: Proč tento ojedinělý knižní celek vznikl právě na rožmberském dvoře? A kdo – kromě tolikrát zmiňovaného Petra Voka – ovlivnil její podobu? Čím byla tato knihovna ve své době typická a čím se naopak od podobně zaměřených šlechtických knihoven odlišovala? A do jaké míry se rožmberská knihovna dochovala do dnešních dnů? Ve středu 21. 2. (od 17 hodin v Rožmberském domě) nám na ně odpoví PhDr. Lenka Veselá, Ph.D. z Knihovny Akademie věd ČR v Praze ve své přednášce nazvané „Rožmberská knihovna a její osudy ve Švédsku“. K vidění současně bude i jediný svazek z rožmberské knihovny, který je součástí našeho muzejního fondu.