Hledá se křivatec rolní. Zn.: Spěchá!

18. 4. 2021  •  publikoval(a): Daniel Abazid  •  rubrika: O přírodě Táborska
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

K typickým jarním rostlinám bezesporu patří také křivatce – nevelké žlutokvěté cibuloviny z čeledi liliovitých. Ze sedmi českých druhů se na Táborsku vyskytují čtyři:

Milovníci přírody jistě znají minimálně nejběžnější druh tohoto rodu – křivatec žlutý (Gagea lutea). Ptáme se na něj i v našem Jarním botanickém kvízu. Každou kvetoucí rostlinu druhu doprovází jeden přízemní list, který je široký (často přes 1 cm), svěže zelený a má výraznou kápovitou špičku (připomíná kápi historického oděvu, pěkně vidět v pravé části přiloženého snímku). Podzemní části sterilních listů jsou větsinou bělavé. Křivatec žlutý roste v říčních a potočních nivách, v lužních a jiných humózních lesích, jakož i na vlhčích místech u cest. V Táboře ho najdeme i v Holečkových sadech (například v porostu s dymnivkami ve svahu pod Soukenickou baštou).

křivatec žlutý (Chýnovsko - okolí Pořína 11. 4. 2021)

křivatec žlutý (Chýnovsko – okolí Pořína 11. 4. 2021)

Druhým nejhojnějším druhem rodu je křivatec luční (Gagea pratensis), jehož kvetoucí rostliny mají také jeden přízemní list, ten je však užší než u předešlého druhu (zpravidla do 0,5 cm), nasivělý a bez oné kápovité špičky. Podzemní a přízemní části listů jsou vínové. Na rozdíl od křivatce žlutého roste na sušších místech, jako jsou suché trávníky, meze, příkopy a různé křoviny. Takové jsou například táborské lokality ve svahu pod kostelem sv. Filipa a Jakuba anebo u pěšiny ve svahu pod nemocnicí, na nichž však druh nekvete. První přiložený snímek kvetoucího křivatce lučního byl pořízen na okraji cesty v malebném Josafatském údolí, druhý dokládá výskyt na železničním nádraží. Někdy můžeme oba druhy nalézt i ve své blízkosti, například právě v táborských Holečkových sadech (křivatec luční tu brzo pokvete v trávníku ve svahu pod Žižkovou baštou).

křivatec luční (Chýnovsko - Josafatské údolí 11. 4. 2021)

křivatec luční (Chýnovsko – Josafatské údolí 11. 4. 2021)

křivatec luční (Balkova Lhota, nádraží 10. 4. 2021)

křivatec luční (Balkova Lhota, nádraží 10. 4. 2021)

Nejvíce nás však zajímá výskyt křivatce rolního (Gagea villosa), který je v červeném seznamu české květeny hodnocen jako silně ohrožený druh (C2). Také tento druh je nasivělý, s listy bez kápovité špičky a s vínovými podzemními a přízemními částmi listů. Na rozdíl od předešlých druhů mají ale jeho kvetoucí rostliny vždy dva úzké přízemní listy a květní stopky tohoto druhu jsou zřetelně chlupaté. Původně šlo o polní plevel, po zavedení hluboké orby se však z polí přestěhoval na meze, trávníky, do různých křovin a akátin, tedy na podobná stanoviště jako obsazuje předešlý druh. V Táboře zaznamenal výskyt druhu už ve 40. letech 20. století zdejší známý přírodovědec Antonín Zbyšek Hnízdo, a to v údolí Vápenná strouha v jižní části města. Tehdy zde druh rostl ještě na poli (tam je dnes zahrádkářská kolonie), ale i v přilehlém modřínovém hájku na jižním svahu údolí. Potěšitelné je, že tam druh roste dodnes (i v části s akáty). 10. 4. 2021 jsem tam napočítal cca 40 kvetoucích rostlin. Velkým překvapením pro mě byl 5. 4. 2021 objev nové táborské lokality druhu v trávníku u Nového hřbitova (vedle chodníku od hřbitovní zdi ke stejnojmenné zastávce MHD ve směru do centra). Ačkoli toto místo leží nedaleko od Vápenné strouhy, spíše než o přenosu z původní lokality se v tomto případě může jednat o zanesení druhu společně s travním osivem či se sazenicemi na hřbitově pěstovaných rostlin. Na novém místě totiž roste v blízkosti běžně vysazované a zplaňující ladoňky sibiřské (Othocallis siberica = Scilla siberica) a podobné nové lokality v městských trávnících a v okolí hřbitovů se v poslední době začaly objevovat na různých místech ČR. Tím se dostávám k nadpisu tohoto příspěvku – pokud byste při procházkách po Táboře či kdekoli jinde v trávnících objevili křivatec rolní, dejte mi, prosím, vědět. Bylo by zajímavé zachytit případnou expanzi tohoto dosud vzácného druhu. A „Zn. Spěchá!“ nabádá, že je třeba hledat nyní během jara, protože v květnu křivatce odkvetou a postupně zmizí zpět pod zem. Starší nálezy druhu pocházejí také z Bechyně (návrší Větrov, 1968 a 2003), Hutí u Černýšovic (2003), Soběslavi (1883) a Přehořova (1982), v trávnících se však tento křivatec může nově objevit v podstatě kdekoli.

křivatec rolní (Tábor, Vápenná strouha 10. 4. 2021)

křivatec rolní (Tábor, Vápenná strouha 10. 4. 2021)

křivatec rolní (Tábor, Vápenná strouha 10. 4. 2021)

křivatec rolní (Tábor, Vápenná strouha 10. 4. 2021)

křivatec rolní (Tábor, trávník u Nového hřbitova 5. 4. 2021)

křivatec rolní (Tábor, trávník u Nového hřbitova 5. 4. 2021)

Pro úplnost ještě dodejme, že předloni byl na Táborsku zaznamenán výskyt ještě čtvrtého druhu – ohroženého (C3) křivatce nejmenšího (Gagea minima), a to na druhotné lokalitě na nádraží Balkova Lhota. I přes nedávné úpravy kolejiště se tu 10. 4. 2021 podařilo objevit jednu kvetoucí rostlinu. Jde jinak o lesní druh rostoucí spíše v teplejších oblastech, v Jihočeském kraji se přirozeně vyskytuje pouze na jediné lokalitě v okolí Dačic.

křivatec nejmenší (Balkova Lhota, nádraží 10. 4. 2021)

křivatec nejmenší (Balkova Lhota, nádraží 10. 4. 2021)

Pokud by Vás křivatce zaujaly a chtěli jste se o nich dočíst více, doporučuji text kolegy RNDr. Jiřího Brabce z Muzea Cheb.

Příjemné chvíle při pozorování jarní přírody Vám přeje a na Vaše objevy se těší
RNDr. Daniel Abazid (abazid@husitskemuzeum.cz)