Březen v Blatském muzeu

16. 3. 2018  •  publikoval(a): Daniel Abazid  •  rubrika: Archív, Přednášky

„STARÉ I NOVÉ ZVĚSTI“ O VELIKONOČNÍCH TRADICÍCH…
Ve Weisově domě ve Veselí nad Lužnicí proběhne v pátek 9. 3. od 17 hodin přednáška historicko-vlastivědného cyklu na téma Doba postní a Velikonoce v lidové kultuře a umění. Mgr. Alois Sassmann, duchovní Starokatolické církve v Táboře, v ní vysvětlí, proč se říká Bílá sobota, Škaredá středa či Zelený čtvrtek. Bude vyprávět o tom, proč se pečou jidáše a jak vznikly křížové cesty. Popíše původ, příběh a význam velikonočních svátků, i to, jak je slavili naši předkové.

… A SLAVNÉ LANDFRASOVĚ TISKÁRNĚ
Ve středu 14. 3. (od 17 hodin) se přednáškový cyklu „Staré i nové zvěsti“ přesune zpět do soběslavského Rožmberského domu. PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D. z Muzea Jindřichohradecka zde bude hovořit na téma Landfrasova tiskárna v Jindřichově Hradci a její Nebeklíče (Z historie a produkce největší mimopražské tiskárny 19. století). Bude se věnovat Landfrasově tiskárně, která působila v Jindřichově Hradci od roku 1797.  Přiblíží dějiny knihtisku ve městě, jehož počátky sahají až k roku 1713. Zvláště se pak zaměří na činnost tiskárny v 19. a 20. století a připomene osudy významné jindřichohradecké rodiny a především tradiční modlitební knihu jakožto základ produkce a jádro obchodního úspěchu tiskárny. Přednáška bude současně předzvěstí výstavy Nebeklíče od Landfrasů – knižní bestsellery 19. století, kterou připravujeme na letní sezónu do výstavního prostoru Smrčkova domu.

Kolegyně Běhalové jsme se zeptali, čím je Landfrasova tiskárna tak významná: „Rodina Landfrasova se výrazně zapsala do dějin jindřichohradeckého tiskařství i do dějin knihtisku v českých zemích 19. století. Josef Jan Landfras působil v Jindřichově Hradci nejprve jako knihař a od roku 1797 jako tiskař. V roce 1826 převzal podnik jeho syn Alois Josef, který jej přivedl k nebývalému rozmachu. Rozšířil vydavatelský a nakladatelský záběr, inovoval technické vybavení tiskárny a zavedl litografii. Postupně zřídil pobočky v Českých Budějovicích, Pelhřimově a také v Táboře. V roce 1850 byl Alois Josef Landfras zvolen prvním jindřichohradeckým starostou a kromě toho zastával i řadu dalších veřejných funkcí. Díky svým stavebním aktivitám významně zasáhl i do podoby města. V roce 1858 převzal vedení firmy Aloisův syn Vilém, který ji vedl až do roku 1902. Konec 19. století zastihl Landfrasovu tiskárnu v atmosféře oslav stoletého jubilea založení. Při této příležitosti byl podnik jako první tiskárna v Čechách vyznamenán čestným titulem „c. a k. dvorní“. Na počátku 20. století pokračoval v rodinné tradici Vilém Landfras mladší. Po jeho náhlé smrti v roce 1931  převzala tiskárnu  manželka s dcerou. Jedna z nejstarších českých tiskáren zůstala v rukou rodiny Landfrasů až do znárodnění. Jindřichohradecká Landfrasova tiskárna a její tiskařský a nakladatelský program byl postaven na zvýšeném zájmu o tištěnou knihu mezi širokými lidovými vrstvami. Jádro její produkce tvořily tituly náboženské, vzdělávací a zábavné literatury. Kromě přetisků osvědčených titulů z předchozích staletí, kterými byly v hojné míře Nebeklíče Martina z Kochemu, zahájil Alois Josef Landfras ve dvacátých a třicátých letech 19. století spolupráci se soudobými autory v oblasti náboženské literatury a modlitebních knih, světské zábavné literatury a literatury vzdělávací. Snahu o vydávání a tisk periodik, která se datuje k modernizaci podniku v roce 1844, plně zúročil až v roce 1871 zavedením úspěšného regionálního týdeníku Ohlas od Nežárky. Produkci doplňovaly finančně dostupné kramářské tisky a příležitostné tisky. Významnou část produkce tiskárny tvořil tisk na objednávku pro místní instituce a organizace.“

„OD TÁBORA…“ NA NOVÝ ZÉLAND
Na středu 21. 3.
(od 17 hodin v Rožmberském domě) jsme pro Vás v rámci 19. ročníku cestopisného přednáškového cyklu „Od Tábora až na konec světa“ připravili prezentaci nazvanou „Nový Zéland – Krásy Jižního ostrova pohledem osamělého cyklisty“. Tomáš Kohout se s námi podělí o zkušenosti z dvouměsíčního putování (převážně na kole) Novým Zélandem a přidá informace o této krásné, ale vzdálené zemi. Uvidíme travnaté pláně, náhorní plošinu, ledovce a štíty Jižních Alp, nespoutané ledovcové řeky, modrá jezera i mlžné lesy s vodopády. Dojde také na plavbu úzkými a hlubokými mořskými zálivy, osobní zážitky s drzými papoušky kea a laškování s tučňáky a lvouny na prázdných plážích. A chybět nebudou ani základy maorštiny či trocha adrenalinu v tryskovém člunu, helikoptéře a balonu.

Na viděnou v našich muzeích se těší RNDr. Daniel Abazid a Mgr. Petr Šťovíček